TDH - 45.-56.stránka - Kapitola čtvrtá - I.

26. září 2012 v 14:32 | Minda |  Překlady

Teda! Vždycky mě zajímalo, co se děje při jmenování velitelů u Měsíčního kamene. Není to nic překvapivého, ale rozhodně to má atmosféru :). Ok, bitvy jsou akčnější, ale já mám z dob, kdy jsem četla první díl, pořád tu učednickou touhu objevovat tajemství Hvězdných a všech možných rituálů.

Setkání se všemi mými oblíbenými mrtvými Hromovými (skoro mi ukápla slzička při vzpomínce na Žlutozubku :)) a pak ten nechutný konec... tak hurá do čtení překladu celého jmenovacího ceremoniálu! Rozhodla jsem se dát ho sem najednou, abyste nemohli říct, že jsem ho usekla v půlce :).
Přeji hezké počtení (těm, které to baví) ;)



Všude byla tma a chlad. Ohnivému ještě nikdy nebyla taková zima. Připadalo mu, jako by z něj cosi vysávalo každičký kousek tepla a života. Škubal nohama, které byly sevřeny bolestivou křečí. Zdálo se mu, že je vytvořený z ledu a pokud se zkusí pohnout, rozletí se na tisíc ostrých střípků.
Ale sny nepřicházely. Žádné znamení nebo hlas Hvězdného klanu. Jen chlad a temnota. Něco musí být špatně, pomyslel si Ohnivé srdce zděšeně.
Odvážil se pootevřít oči na malou štěrbinu. Náhle je polekaně rozevřel dokořán. Místo zářícího Měsíčního kamene v jeskyni hluboko pod zemí spatřil krátkou, sešlapanou trávu táhnoucí se do dáli. Zaplavil ho noční pach zeleně zkrápěné rosou. Teplý vánek mu načechral kožíšek.
Vyškrábal se do sedu a zjistil, že se ocitl v dolíku u Čtyř stromů, kousek od úpatí Velkého kamene. Nad hlavou mu šuměly plně olistěné majestátní duby a nad nimi se na noční obloze třpytila Stříbrná kožešina.
Jak jsem se sem dostal? podivil se. To je ten sen, který mi slibovala Popelavá?
Zvedl hlavu a vzhlédl k obloze. Nepamatoval, že by kdy byla tak jasná; Stříbrná kožešina vypadala blíž než kdykoli jindy, sotva o trochu výš než nejvyšší větve dubů. Když na ni Ohnivé srdce hleděl, všiml si něčeho, co mu rozproudilo krev v žilách jako tekutý oheň.
Hvězdy se hýbaly.
Vířily před jeho nevěřícnýma očima a začaly ve spirálách kroužit stále dolů k lesu, ke Čtyřem stromům, přímo k němu. Ohnivý s bušícím srdcem čekal.
Kočky z Hvězdného klanu kráčely dolů z oblohy. Na tlapkách a v jiskřících očích měly jinovatku. Jejich kožíšky zářily jako bílý oheň. Přinášely vůni ledu a ohně a divokých nočních míst.
Ohnivé srdce se před nimi skrčil. Sotva se na ně snesl dál dívat, ale dosud od nich nedokázal odvrátit pohled. Chtěl si ten okamžik zapamatovat každým chloupkem kožíšku, aby mu ta vzpomínka navždy patřila.
Po chvíli, která možná trvala tisíc dob nebo možná jen jediný úder srdce, sestoupily všechny kočky Hvězdného klanu na zem. Všude kolem Ohnivého byl dolík Čtyř stromů lemován jejich zářícími těly a jiskřivýma očima. Ohnivé srdce se krčil uprostřed, obklopený ze všech stran. Začal si uvědomovat, že některé nebeské kočky, ty, co seděly nejblíže k němu, byly děsivě povědomé.
Modrá hvězda! Radost ho zasáhla v srdci jako trn. A Žlutozubka! Pak vdechl povědomou, sladkou vůni a otočil se, aby spatřil želvovinový kožíšek a jemnou tvář, o které tak často snil.
Tečko - ach, Tečko! Jeho milovaná léčitelka se k němu vrátila. Ohnivé srdce chtěl vyskočit na nohy a vykřičet svou radost na celý les, ale posvátný úžas ho udržel dál zticha a skrčeného.
"Vítej, Ohnivé srdce." Ten hlas jako by patřil všem kočkám, které kdy Ohnivý znal, a zároveň to byl jediný, jasný zvuk. "Jsi připraven přijmout svých devět životů?"
Ohnivé srdce se rozhlédl kolem dokola, ale neviděl žádnou kočku promluvit. "Ano," odpověděl a snažil se, aby se mu hlas příliš netřásl, "jsem připraven."
Mezi Hvězdnými se zvedl na nohy zlatý mourek a vykročil k němu, s hlavou a ocasem vysoko zdviženými. Ohnivé srdce poznal Lva, který býval Hvězdiným zástupcem, když byl Ohnivý ještě učedník, a který zemřel brzy poté v bitvě se Stínovými. Ohnivé srdce ho znal jako staršího válečníka, ale nyní vypadal opět mladě a silně, kožíšek mu zářil bledým ohněm.
"Lve!" zalapal po dechu Ohnivé srdce. "Jsi to ty?"
Lev neodpověděl. Když byl dostatečně blízko, sklonil se a dotkl se nosem Ohnivého hlavy. Ohnivého to pálilo jako nejžhavější plamen i jako nejchladnější led. Instinkty mu radily ucuknout, ale nedokázal se pohnout.
"S tímhle životem ti dávám odvahu," zamumlal Lev. "Užívej ji dobře při obraně tvého klanu."
Ohnivým náhle projel blesk čisté energie, zježil mu srst a naplnil jeho smysly ohlušujícím řevem. Oči mu potemněly a mysl mu zaplavil chaotický rej bitev a lovů, pocit drápů projíždějících srstí a zubů stiskávajících maso kořisti.
Bolest ustoupila a zanechala Ohnivého slabého a roztřeseného. Tma se rozplynula a on byl opět na té nadpozemské mýtině. Pokud tohle byl jen první z obdržených životů, ještě ho čeká dalších osm. Jak to dokážu snést? pomyslel si zděšeně.
Lev už se obrátil pryč, aby se usadil zpět na své místo mezi Hvězdnými. Jiný kocour vstal a vydal se k Ohnivému srdci. Nejdřív ho Ohnivý nepoznával, ale pak zahlédl tmavou, skvrnitou srst a huňatý červený ocas a uvědomil si, že to musí být Rudoch. Ohnivé srdce tohoto zástupce Hromových nikdy nepotkal, byl zavražděn Tygřím měsícem ten samý den, kdy Ohnivý přišel do lesa jako mazlíček, ale odhalil tajemství jeho smrti a dokázal tak Tygřího zradu.
Stejně jako Lev, i Rudoch sklonil hlavu a dotkli se s Ohnivým srdcem svými nosy. "S tímhle životem ti dávám spravedlnost," mňoukl. "Užívej ji dobře, až budeš soudit ostatní."
Ohnivé srdce znovu pocítil mučivý záchvat a musel sevřít zuby, aby nevykřikl. Když se vzpamatoval, lapal po dechu, jako by celou cestu do tábora běžel, a uviděl, že se na něj Rudoch dívá. "Děkuji ti," promluvil bývalý zástupce vážně, "odhalil jsi pravdu, když to nikdo jiný nedokázal."
Ohnivé srdce dokázal jen kývnout nazpět, zatímco se Rudoch usadil vedle Lva, a z řady se zvedla další kočka.
Tentokrát otevřel Ohnivý tlamičku dokořán, když spatřil krásnou mourku se zářivě stříbřitým kožíškem. Byla to láska Šedého pruha, Stříbrnka, matka z Říčního klanu, která zemřela při porodu jeho koťat. Její tlapky se sotva dotýkaly země, když se k němu sehnula.
"S tímhle životem ti dávám oddanost k tomu, co je správné," řekla. Ohnivé srdce přemýšlel, zda tím nenaráží na to, jak pomáhal Šedému vídat se se svou zakázanou láskou a věřil v sílu jejich vztahu, ačkoli to bylo proti válečnickému zákoníku. "Užij ji dobře, abys dokázal vést svůj klan v těžkých dobách," naléhala na něj Stříbrnka.
Ohnivé srdce se obrnil proti další mučivé bolesti, ale tentokrát, když jím projel nový život, cítil mnohem menší bolest. Pocítil hřejivý záblesk lásky a matně si uvědomoval, že tímhle se vyznačoval Stříbrnčin život - láska k jejímu klanu, k Šedému pruhovi a ke koťatům, pro která zemřela, aby jim darovala život.
"Stříbrnko!" zašeptal, když se stříbrošedá kočka obrátila k odchodu. "Ještě neodcházej. Nechceš něco vzkázat Šedému pruhovi?"
Ale Stříbrnka už nic neřekla, jen se ohlédla přes rameno, oči naplněné láskou a smutkem, který řekl Ohnivému víc než všechna slova na světě.
Zavřel oči a připravoval se na udělení dalšího života. Když opět vzhlédl, blížila se k němu čtvrtá kočka. Tentokrát to byl Vánek, válečník z Hromového klanu, který byl zabit Tygřím měsícem v bitvě nedaleko Hromové stezky.
"S tímhle životem ti dávám neúnavnou energii," vyslovil, když sklonil hlavu, aby se dotkl Ohnivého, "užívej ji dobře, až budeš vykonávat povinnosti velitele."
Když Ohnivého zaplavil další život, pocítil, jak uhání lesem, tlapkami se odráží od země a srst mu čechrá vítr. Dobře znal rozjaření z lovu i čirou radost z rychlosti a měl pocit, že dokáže navždy utéct kterémukoli nepříteli.
Díval se za Vánkem, který se vrátil na své místo. Když se objevila pátá kočka, srdce mu poskočilo. Byla to Mourka, pěstounka Oblačného ocase, která byla krutě zavražděna Tygřím měsícem, aby mohla psí smečka okusit kočičí krev.
"S tímhle životem ti dávám ochranu," pověděla mu, "užívej ji dobře, až se budeš starat o svůj klan jako matka o svá koťata."
Ohnivé srdce očekával, že tenhle život bude jemný a milující jako ten Stříbrnčin, takže nebyl připraven na ten zásah zuřivosti, který ho zachvátil. Připadal si, jako by jím cloumal hněv všech dávných předků z Tygřího a Lvího klanu a vyzýval na souboj každého, kdo by chtěl ublížit slabým uzlíčkům bez tváře, které se mu krčily u tlapek. Ohnivé srdce vylekaně a roztřeseně poznal, že to je touha matky ochránit svá koťata, a uvědomil si, jak moc je všechny Mourka milovala - dokonce i Oblačného, který nebyl její vlastní.
Musím mu to říct, pomyslel si Ohnivý, jakmile hněv odezněl, ale pak si vzpomněl, že je zavázán nikomu neprozradit, co při ceremoniálu prožil.
Mourka ustoupila, aby se opět usadila mezi ostatní Hvězdné, a její místo převzala další povědomá postava. Ohnivý ucítil bodnutí viny, když spatřil Rychlíka.
"Omlouvám se," zamumlal, když se podíval učedníkovi do očí, "je to moje vina, že jsi zemřel."
Když ho Modrá hvězda odmítla jmenovat válečníkem, rozhodl se Rychlík ze zlosti a touhy dokázat vlastní schopnosti zjistit, co pronásleduje klanové kočky. Psí smečka ho ale zabila a Ohnivé srdce věděl, že si nikdy nepřestane vyčítat, že se Modrou hvězdu nesnažil víc přesvědčit.
Ale Rychlík nedával najevo žádnou zlost. Když se dotkl Ohnivého nosu, v očích mu zářila moudrost větší, než by mohla mladá kočka mít. "S tímhle životem ti dávám učitelské vedení. Užívej ho dobře, až budeš trénovat mladé kočky ze svého klanu."
Život, který mu Rychlík udělil, mu způsobil bolest tak silnou, že si Ohnivé srdce chvilku myslel, že se mu zastaví srdce. Skončilo to cuknutím čiré hrůzy a zábleskem rudým jako krev. Ohnivé srdce věděl, že si právě prožil poslední okamžiky Rychlíkova života.
Když se vidiny rozplynuly, lapal Ohnivý po dechu a připadal si jako dolík v zemi, který je přeplněný deštěm natolik, že voda vytéká ven. Přemýšlel nad tím, že mu síla sotva vystačí na to, aby přijal životy od tří zbývajících koček.
První z nich byla Žlutozubka. Stará léčitelka měla stále tu svou svéhlavou samostatnost a odvahu, která Ohnivého vždy ohromovala a rozčilovala zároveň, když byla ještě naživu. Pamatoval si, jak ji naposledy viděl, když po požáru umírala ve svém doupěti. Tehdy byla zoufalá a uvažovala, zda ji Hvězdný klan vůbec přijme, když zabila vlastního syna, Zlomeného ocase, aby ukončila jeho krvelačné plány. Nyní měla ve žlutých očích opět veselé jiskřičky a sklonila se k Ohnivému, aby se ho dotkla.
"S tímhle životem ti dávám soucit," oznámila, "užij ho dobře pro starší tvého klanu, pro nemocné a všechny, kdo budou slabší než ty."
Tentokrát, ačkoli věděl, jakou bolest bude muset snést, zavřel Ohnivé srdce oči a žíznivě se života napil, jak chtěl vdechnout každou jiskřičku Žlutozubčina ducha, všechnu její statečnost a oddanost ke klanu, do kterého se nenarodila. Přijal to jako prudký příliv světla: její vtip, její ostrý jazyk, její vřelost a smysl pro čest. Cítil, že jí je blíž než kdykoli předtím.
"Ach, Žlutozubko…" zašeptal Ohnivé srdce a se zamrkáním opět otevřel oči. "Tolik jsi mi chyběla."
Ale léčitelka už odcházela pryč. Její místo převzala mladší, jemně našlapující kočka, která měla třpyt hvězd v kožíšku i v očích: Tečka, krásná želvovinová kočička, Ohnivého první láska. Přicházela za ním ve snech, ale nikdy ji neviděl tak opravdovou; jako v době, kdy byla ještě živá. Vdechl její sladkou vůni, která se přes něj převalila. S touhle kočkou chtěl mluvit víc než s kýmkoli jiným, protože čas, který spolu strávili, byl moc krátký, než aby mohli projevit své pravé city.
"Tečko…"
"S tímhle životem ti dávám lásku," zamumlala svým hebkým hlasem, "užívej ji dobře pro všechny kočky, o které budeš pečovat - a zvlášť pro Světlou bouři."
V životu, který do Ohnivého proudil, nebyla žádná bolest. Měl v sobě hřejivost poledního slunce v době zeleného listí, hřál až do konečků jeho tlapek. Byla to čistá láska; ucítil pocit bezpečí, který si pamatoval z doby, kdy se tulil jako malé kotě ke své mamince. Hleděl na Tečku, ovinut spokojeností, jakou nikdy předtím nezažil.
Měl dojem, že když se obrátila k odchodu, tak se v jejím pohledu zalesklo, jak je na něj hrdá. Jeho zklamání, že s ním dál nepromluvila, se mísilo s úlevou, že přijala jeho novou volbu. Už se nemusel bát, že by kvůli své lásce k Světlé bouři porušil věrnost Tečce.
Nakonec k Ohnivému přišla Modrá hvězda. Nebyla to ta stará, poražená kočka, jakou si Ohnivé srdce pamatoval z poslední doby, která měla mysl pomatenou všemi problémy klanu. Tohle byla Modrá hvězda na vrcholu své moci a síly a plížila se k němu mýtinou jako lev. Ohnivé srdce byl téměř oslněný působivým hvězdným svitem kolem ní, ale přiměl se zahledět se jí zpříma do očí.
"Vítej, Ohnivé srdce, můj učedníku, můj válečníku a můj zástupce," pozdravila ho. "Vždycky jsem věděla, že z tebe jednou vyroste skvělý velitel."
Ohnivé srdce sklonil hlavu. Modrá hvězda se ho dotkla nosem a pokračovala: "S tímhle životem ti dávám vznešenost, jistotu a víru. Užívej je dobře, až povedeš klan podle Hvězdného klanu a válečnického zákoníku."
Vřelost Teččina života Ohnivého ukolébala, takže nebyl připraven na utrpení, které jím otřáslo, když obdržel ten Hvězdin. Sdílel její divokou ctižádost, muka z opuštění vlastních koťat, zuřivost v bitvě za bitvou v zájmu jejího klanu. Zažil hrůzu její roztříštěné mysli a to, jak přestala věřit v Hvězdný klan. Příval síly byl silnější a silnější, až si Ohnivé srdce myslel, že se mu ani nevejde do kožíšku. Když už si myslel, že musí vykřičet svou bolest, nebo zemřít, začala odeznívat a skončila v pocitu klidu, radosti a smíření.
Mýtinou se nesl dlouhý, tichý povzdech. Všichni Hvězdní válečníci se začali zvedat na nohy. Modrá hvězda zůstala uprostřed mýtiny a ocáskem dala Ohnivému znamení, aby také vstal. Ohnivé srdce ji roztřeseně poslechl a měl pocit, jako by se život, kterým překypoval, mohl vylít, jakmile se pohne. Tělo měl potlučené, jako by bojoval nejtěžší bitvu svého života, ale jeho duch se vznášel se vší silou životů, kterými byl obdarován.
"Provolávám ti slávu tvým novým jménem, Ohnivý měsíci," oznámila Modrá hvězda. "Tvůj starý život je pryč. Obdržel jsi devět velitelských životů a Hvězdný klan ti svěřuje správu nad Hromovým klanem. Braň ho dobře; starej se o mladé a staré; cti své předky a tradice válečnického zákoníku; žij každý svůj život s hrdostí a noblesou."
"Ohnivý měsíc! Ohnivý měsíc!" Stejně tak jako lesní klany skandovaly jména novopečených válečníků, tak i Hvězdní prokazovali Ohnivému měsíci úctu a skandovali jeho jméno svými silnými hlasy, chvějícími se ve vzduchu. "Ohnivý měsíc! Ohnivý měsíc!"
Skandování bylo najednou přerušeno polekaným zasyčením. Ohnivý měsíc ztuhl, dobře věděl, že je něco špatně. Hvězdiny zářící oči hleděly na něco za jeho zády. Bleskově se obrátil a přidušeně vykřikl.
Na opačném konci mýtiny se objevila obrovská kupa kostí tyčící se do výšky několika koček. Zářila nepřirozeným světlem, takže Ohnivý měsíc dokázal rozeznat každou jednotlivou kost jako by olemovanou ohněm - kosti koček a kosti kořisti, všechny pomíchané dohromady. Ovanul ho horký vítr, nesl pach zdechlin, ačkoli kosti zářily bělobou a čistotou.
Ohnivý měsíc se divoce rozhlížel, snažil se najít pomoc nebo vysvětlení u ostatních koček. Mýtina však byla temná. Kočky z Hvězdného klanu zmizely a ponechaly ho tu s tou děsivou kopou kostí. Ohnivého zaplavil strach, ale v tu chvíli vedle sebe ucítil povědomou přítomnost Modré hvězdy, hřejivý kožíšek přitiskla k jeho boku. Nemohl jí ve tmě vidět, ale slyšel, jak mu její hlas šeptá do ucha.
"Přichází něco hrozného, Ohnivý měsíci. Ze čtyř se stanou dva. Lev a tygr se utkají v bitvě a krev bude vládnout lesu."
Jakmile domluvila, její pach a teplo jejího kožíšku zmizely.
"Počkej!" zvolal Ohnivý měsíc. "Neopouštěj mě! Řekni mi, co tím myslíš!"
Ale neozvala se žádná odpověď, žádné vysvětlení té strašlivé věštby. Místo toho červené světlo, které zářilo z hromady kostí, ještě zesílilo. Ohnivý měsíc na to s hrůzou zíral. Mezi kostmi začala pomalu prosakovat krev. Tenké pramínky se spojily v řeku, která k němu klidně plynula, až pach krve ulpěl na jeho srsti. Chtěl utéct, ale nohy mu držely na místě. O úder srdce později už lepkavý červený proud přímo kolem něj, bublal a páchnul smrtí.
"Ne!" zakřičel Ohnivý měsíc, z lesa se však neozvala žádná odpověď, jen klidné šeptání krve, která hladově šplouchala na jeho srst.
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Leopardí hvězda Leopardí hvězda | 26. září 2012 v 14:41 | Reagovat

skvělé! tak jsem se těšila je to moc hezké! Je v klanu má kočka Tečka? Psala jsem ti :-D  :-D

2 Minda Minda | Web | 26. září 2012 v 14:52 | Reagovat

[1]: Ano, je, ale musím si udělat čas a zapsat ji do členů :) jsem ráda, že se ti dnešní překlad líbil :D

3 Inka Inka | E-mail | Web | 26. září 2012 v 14:57 | Reagovat

páni! to je moc pěkné a děsivé :-D

4 Tmavá Skvrna Tmavá Skvrna | Web | 26. září 2012 v 15:02 | Reagovat

Jupí, na to jsem čekala! Ve všech knihách bylo jen to, že se k Měsíčnímu kameni chodí, ale nic o průběhu. Je to úžasné, ale škoda, že nikdo nedal Ohnivému pořádnou šanci si promluvit. :-D

5 Leopardí hvězda Leopardí hvězda | Web | 26. září 2012 v 15:43 | Reagovat

díky Mindi si zlatá

6 Leopardí hvězda Leopardí hvězda | Web | 26. září 2012 v 15:45 | Reagovat

a opravdu :-D

7 Rainpaw Rainpaw | 26. září 2012 v 15:47 | Reagovat

Hurá! Je to krásný překla. I když je smutnější,než jsem doufala.

8 rychla tlapka rychla tlapka | 26. září 2012 v 19:51 | Reagovat

todle byl ten nejlepsi preklad fakt super prace

9 Tmavá Skvrna Tmavá Skvrna | Web | 27. září 2012 v 14:01 | Reagovat

Hustý! Nemůžu se dočkat, až se Ohnivý vrátí ke klanu a povede ho-

10 AranisLea AranisLea | Web | 27. září 2012 v 16:26 | Reagovat

Tak tohle bylo zajímavý. Škoda, že si s nimi nemohl promluvit, zajímalo by mě, co by mu Žlutozubka řekla. A ta věštba... Argh, nesnášim věštby :D No nic, překlad je perfektní, děkuji mnohokrát :-)

11 rychla tlapka rychla tlapka | 27. září 2012 v 19:46 | Reagovat

ta vezba dost lehka na uhodnuti

12 Jiskra Jiskra | 28. září 2012 v 7:58 | Reagovat

Úžasné!!!! :-) moc děkujeme Moss jsem rádá že zijes :-)

13 Leopardka (Leopardí cesta) Leopardka (Leopardí cesta) | 28. září 2012 v 11:46 | Reagovat

Teda...docela se bojím, co v blízké době přijde... Jinak je to moc pěkný překlad, fakt moc, úplně jsem se začetla :D jsem rád, že tam byla znova Stříbrnka,  s Levhartkou jsou to moje favoritky z dk :)

14 Leopardí hvězda Leopardí hvězda | E-mail | Web | 28. září 2012 v 16:32 | Reagovat

Moos prosím napiš další překlad ta věštba-třeba mu Popelavá pomůže....
P.S. pokračovat pokračovat!!! :-D  :D  ;-)  :-)

15 rychla tlapka rychla tlapka | 28. září 2012 v 17:17 | Reagovat

ta vezba znamena- Ze čtyř se stanou dva. Lev a tygr se utkají v bitvě a krev bude vládnout lesu."- Říční klan se přidá ke Stínovému a pod velením Tygřího měsíce si budou říkat Tygří klan. Hromový klan se přidá k Větrnému a to udělá Lví klan... dva klany se staly ze čtyř. Lev a tygr se setkají v bitvě.a krev myslej krvavy klan

16 Leopardí hvězda Leopardí hvězda | E-mail | Web | 29. září 2012 v 10:37 | Reagovat

Jasně díky rychla tlapko :-)

17 Veverka Veverka | 29. září 2012 v 19:16 | Reagovat

[15]: Nemusila si to spoilerovat, já to sice vím ale mnozí to určitě vědět nechtěli!

18 rychla tlapka rychla tlapka | 30. září 2012 v 9:35 | Reagovat

[16]: nemaz zac

[17]: a co se tice tebe ale ja to nepsala jim ale Leopardí hvězdě

19 Fanynka Fanynka | 30. září 2012 v 15:54 | Reagovat

Ahoj,jsem veliká fanynka DK a tvůj veb mě velice uchvátil krásné překlady a snad úplně všechno je dokonalé :-)!!!
Jen mám jednu otázku a ta je tak trochu pro všechny...jak se dělá na počítači logo nějakého lanu třeba hromového tak aby vypadalo stejně jako na internetu? Mockrát děkuji za radu :-)

20 Vrána (Měsíční tlapka) Vrána (Měsíční tlapka) | 30. září 2012 v 17:58 | Reagovat

Boží Mosss! Konečně! Jsem strašně šťastná že se nudíš :-P Je to boží překlad... Po tak dlouhé době, Lev.. Tečka... Nádhera. Díky moc!

21 Cryx Cryx | 30. září 2012 v 18:25 | Reagovat

[15]: řekla jsi tu věždbu blbě, ale to je jedno

Je to moc pěkné Mindí a zajímavé :)

22 Leopardí hvězda Leopardí hvězda | 1. října 2012 v 14:58 | Reagovat

kéz by si mindi jeste neco tedkon napsala bylo by to skvele :-)

23 rychla tlapka rychla tlapka | 1. října 2012 v 15:39 | Reagovat

[21]: coze mam to dobre a jak tedy podle tebe je

24 Leopardí hvězda Leopardí hvězda | Web | 5. října 2012 v 13:59 | Reagovat

Myslím že Mosasínka nás překvapí skvěle a přeloží zbytek knížky cubydup. Chtěla bych přečíst ještě aspoň tři kapitoly do vánoc 8-)

25 Tmavá Skvrna Tmavá Skvrna | Web | 12. října 2012 v 16:54 | Reagovat

JÁ MÁM DRUHÝ DÍL DK!
Nemůžu tomu uvěřit. Ten druhej díl je fakt úžasnej, ale zase končí tak napínavě. To se nedá vydržet. Už aby byl třetí...

26 Bubble Bubble | 13. října 2012 v 20:05 | Reagovat

Skvělé, krásné, boží, úžasné, vzrušující, napínavé a tak dále a tak dále :-)
Jsi skvěla Moss! :)

27 Bubble Bubble | 13. října 2012 v 20:06 | Reagovat

Akorát nevím jestli si zvyknu na Ohnivého jako velitele :D
Stejně je to sranda, on měl snad nejvíce jmen :DD
Zrzek, Ohnivák, Ohivé srdce, Ohnivous, Ohnivý měsíc :D :)

28 Rainpaw Rainpaw | 15. října 2012 v 14:36 | Reagovat

Moss ? Můžu se zeptat nepřeložíš nějakou knížku ze extra série ?

29 rychla tlapka rychla tlapka | 15. října 2012 v 17:34 | Reagovat

a ja bych se chtela zeptat jestli budez prekladat i ostatni serie

30 Leopardí hvězda Leopardí hvězda | E-mail | Web | 16. října 2012 v 13:58 | Reagovat

asi nebude nebo je mosasínka má v rukávu? :-?  :D

31 rychla tlapka rychla tlapka | 16. října 2012 v 18:45 | Reagovat

to moc nechapu O_O :-D

32 Leopardí hvězda Leopardí hvězda | E-mail | Web | 18. října 2012 v 16:28 | Reagovat

no že je má schované a pak je ukáže. tak ;-)

33 rychla tlapka rychla tlapka | 22. října 2012 v 14:19 | Reagovat

aha tak dekuju za vysvetleni :-D

34 Misha200 Misha200 | 23. října 2012 v 18:23 | Reagovat

Úžasný, brečela jsem u toho, je to úžasný, nechápu to .. jak mohly stvořit tak úžasný příběh?! 8-O Dokonalý! :O

35 Rainpaw Rainpaw | 26. října 2012 v 11:00 | Reagovat

[Smazaný komentář] určitě :))

36 rychla tlapka rychla tlapka | 26. října 2012 v 23:49 | Reagovat

[Smazaný komentář] pocitej se mnou :-D

37 Rainpaw Rainpaw | 27. října 2012 v 17:13 | Reagovat

[Smazaný komentář] super! až bude tak mi napiš na můj blog www.klandestovecesty.blog.cz

38 Leopardi hvezda Leopardi hvezda | 29. října 2012 v 11:12 | Reagovat

pocitej se mnou :-D

39 Leopardí hvězda Leopardí hvězda | 31. října 2012 v 14:23 | Reagovat

aspon ze to ;-)

40 rychla tlapka rychla tlapka | 31. října 2012 v 18:31 | Reagovat

[Smazaný komentář] no to mas pravdu

41 Megan Megan | 5. listopadu 2012 v 19:28 | Reagovat

Ahoj na internetu jsem hledala něco jak si vydělat doma i kdyby to mělo bejt jen pár stovek. A ejhle narazila jsem na slušnou věc nainstalujete si lištu do pc a stačí trávit pár hodin denně na internetu a peníze se načítají samy. Přes lištu kterou si nainstalujete projde až 100 reklam za hodinu. Takže žádné klikání a podobné věci. Stačí být jen na internetu, vše je bez poplatků takže za zkoušku nic nedáte, zrušit se to dá vždycky :). A záleží jen ná Vás kolik si budete chtít vydělat, pokud trávíte hodně času doma stačí zapnout pc najet na libovolnou internetovou stránku a jít koukat na tv nebo vařit :D. Doporučuji zkuste to :) http://www.revolucnireklama.cz/index.php?ido2=6626 (pokud by Vám blblo přihlášení do systému klikejte do zeleného okénka "přihlásit" uplně v pravo :))

42 Leopardí hvězda Leopardí hvězda | E-mail | Web | 8. listopadu 2012 v 15:23 | Reagovat

ouu no nevím jestli to slusím

43 Leopardí hvězda Leopardí hvězda | Web | 25. listopadu 2012 v 10:20 | Reagovat

mno, ok budu si to přát jako pominutá!!!! stejně mám 19 prosince narozky :D budu prosit na kolenou(dokud se mi nebude chtít pařit) :D  :D

44 Rainpaw Rainpaw | 25. listopadu 2012 v 12:12 | Reagovat

[Smazaný komentář] Super!

45 rychla tlapka rychla tlapka | 28. listopadu 2012 v 21:38 | Reagovat

jupi to je skvely uz se tesim jen tak dal :-D

46 Leopardí hvězda Leopardí hvězda | E-mail | Web | 29. listopadu 2012 v 14:57 | Reagovat

jjjjjjjjjjjjjjjjjjj kolk to ma kapitol :D

47 Leopardí hvězda Leopardí hvězda | Web | 30. listopadu 2012 v 14:50 | Reagovat

Waw, není to trochu málo? No, lepš než nic :-). Osobně navrhuji a´by si to zčal dělat rychji. Pls: do 19 prosince udělat! Mám narozky a budu si to přát :-P

48 Rainpaw Rainpaw | 2. prosince 2012 v 20:25 | Reagovat

[Smazaný komentář] super
hlavně se moc nestresuj - stačí do Vánoc

49 Rainpaw Rainpaw | 6. prosince 2012 v 22:29 | Reagovat

To se můj komentář neodešlal nebo co ? :-x no tak nic tak znova :D

Moc ti děkuji za krásný vánoční dárek,kterému jsi věnovala tolik úsilí ♥

50 rychla tlapka rychla tlapka | 7. prosince 2012 v 21:48 | Reagovat

si uzasna uz se tesim az si to prectu

51 Moss Moss | Web | 8. prosince 2012 v 12:25 | Reagovat

Milá Eliško, jsem moc ráda, že ses pustila do takové výzvy. Spoustu čtenářů jsi jistě potěšila. Přesto bych tě ráda upozornila na pár faktů.

Zaprvé, já bych zbytek knihy nepřekládala z úcty k autorkám. Ony sice dovolily, aby na webu viselo prvních 70 stran, ale nevím, jestli by se jim líbilo, že překládáš celou knihu a zadarmo ji zveřejňuješ. Jasně, nikdo se to nedozví. Ale jde o princip. Třeba taková J.K.Rowling (nebo i další) opravdu nebyla ráda, když se na internetu vyrojily po vydání každého nového dílu HP desítky ilegálních překladů. Tehdy za to dokonce platili tihle ilegální překladatelé velké pokuty a měli oplétačky s policií. Bylo by hezké, kdybys autorkám nebo nakladatelství HarperCollins napsala mail a domluvila se, jestli ti dovolí, abys svůj překlad zdarma ukázala čtenářům. Jinak je to přestupek proti zákonu. A je to i trošku neslušné a nemorální. Les tajemství je krásná kniha a byla by škoda ji "krást".

Zadruhé, opravdu mne zklamalo, že jsi  bez dovolení zkopírovala mé autorské překlady! Holčičko, tohle se nedělá. Strávila jsem opravdu spoustu času nad Wordem a slovníkem, abych je sestavila. Obětovala jsem tomu dost svého volného času. Mrzí mne, že v sobě nemáš dost slušnosti na to, aby ses zeptala, jestli je na svých stránkách můžeš použít. Ok, možná to tvou chytrou hlavinku nenapadlo. Možná tě rodiče slušnosti nenaučili. Pak mi ale neříkej, že nevíš aspoň ze školy nic o zdrojích. Byl by snad problém napsat pod každý zkopírovaný překlad a i na úvodní stranu válečnické sekce tvých stránek, že jsem autorkou 20% tvých překladů? Aspoň uvést zdroj, když už se neumíš zeptat!

Pokud sis myslela, že své ukradené překlady neodhalím, pak jsi velice naivní. Poznám svá vlastní slova. Každý překladatel vkládá do překládané knihy část své vlastní duše, svého myšlení. Angličtina myslí a funguje jinak než čeština a tak často nemůžeme překládat zcela doslova a ostrocky. Člověk si musí pohrát s každým slovním obratem. A proto se nevyplatí cizí překlady krást. Protože každý překladatel pozná, co kdysi napsal; ať už je to jakkoli dávno.

Nechci zchladit proud tvého nadšení. Jen tě chci moc poprostit, aby ses chovala slušně, protože bez slušného vychování se nikdy neposuneš nikam dál. To se ti bude hodit nejen ve světě internetu, ale především v životě. Měj se krásně a přeji hodně štěstí.

52 Rainpaw Rainpaw | 8. prosince 2012 v 14:34 | Reagovat

[51]: jsem si říkala,že je to nějaký divný ,že je ten překlad  podobný,ale nechtěla jsem se do toho míchat. To s tou angličtinou máš pravdu. Já když do školy překládala stránkový překlad o době ledové tak jsem to překládala 3 hodiny ,aby mi to dávalo trošku smysl :D.

No nic. A co se týče toho překladu- asi jsem tušila,že to brzo zmizí nebo ne já nevím,ale už to mám stejně u sebe :D (tím se nechc chlubit)

53 rychla tlapka rychla tlapka | 10. prosince 2012 v 15:09 | Reagovat

ja se ti nedivim asi by me to zamrzelo ale co se da nadelat moss ma pravdu nic vezlem :-D

54 ClementpidEr ClementpidEr | E-mail | Web | Včera v 22:50 | Reagovat

Porn photo of my ex here => https://vk.cc/8OGwS5

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama