ADP - 43.-44.stránka - Kapitola čtvrtá - II.

23. srpna 2011 v 12:00 | Minda |  Překlady
Stále přemýšlím nad tím, že jsou překlady takhle rozkouskované. Kdybych vám sem hodila třeba pět stránek najednou, nebylo by to lepší? :) Samozřejmě bych je pak mohla zveřejňovat méně často, ale po většícb částech. Co říkáte? :)
P.S. Ostružkotě působí jako arogantní a dost drzý kocourek, nezdá se vám? A co Snížkotě, není nějaké divné?



Na opačné straně tábora uviděl Ohnivý Popelavou, která zrovna s nějakými bylinkami v tlamičce spěchala do doupěte starších.

Uprostřed mýtiny si hrála obě Zlatčina koťata s kotětem Skvrnky, zatímco je obě matky od školky sledovaly. Vrba s nimi byla také, chránila své potomky, kteří byli o dost mladší, před hrubými hrami starších koťat.

Ohnivého zrak utkvěl na Ostružkotěti, větším z obou Zlatčiných koťat. Tohle silné, svalnaté tělo a tmavě hnědá srst mu byly nepříjemně povědomé; nikdo nemohl pochybovat, že jeho otcem byl Tygří měsíc. Ta myšlenka zrzavého válečníka vždycky znepokojila, i když se ji pokoušel pustit z hlavy. Věděl, že by stejně tak mohl podezřívat i kocourkovu sestru, Hnědokotě, ale ta, ačkoli sdílela toho samého otce, neměla tu smůlu, že by vypadala stejně jako on. Uvědomoval si však, že je nespravedlivé kvůli tomu Ostružkotě obviňovat ze zločinů jeho otce.

Ohnivému se stále nedařilo vytěsnit vzpomínku, jak se toto mladé kotě drželo větví hořícího stromu a v panice křičelo, zatímco se ho on sám snažil zachránit. Nezapomněl, že zatímco zachraňoval Ostružkotě, uvěznily plameny Žlutozubku v jejím doupěti. Obětoval Žlutozubku, aby zachránil syna Tygřího měsíce?

Najednou se ze skupinky koťat ozvalo pronikavé zakňučení. Ostružkotě povalilo Snížkotě a drželo ho na zemi svými drápy. Jekot pocházel právě od statného bílého kotěte, které nevypadalo, že by se nějak snažilo bránit.


Ohnivé srdce vystřelil vpřed, strčil do Ostružkotěte a srazil ho z jeho oběti. "Dost!" zavrčel. "Co si myslíš, že děláš?"

Tmavý mourek se zvedl ze země, jantarové oči plné překvapení a rozhořčení.

"No?" dožadoval se Ohnivý.

Ostružkotě si oklepalo prach z kožíšku. "To nic nebylo, Ohnivé srdce. Jen si hrajeme."

"Jen si hrajete? Tak proč Skvrnčino kotě tolik naříká?"

Kocourkovi se přestaly lesknout oči a pokrčil rameny. "Jak to mám vědět? Stejně si neumí pořádně hrát."

"Ostružkotě!" To promluvila Zlatka, která ke svému kotěti rychle přispěchala. "Kolikrát jsem ti to už říkala? Když někdo kňučí, tak ho nech na pokoji. A nebuď tak drzý na Ohnivého. Nezapomeň, že je to zástupce."

Ostružkotě přelétlo očima k Ohnivému a pak opět pryč. "Omlouvám se," zamumlalo.

"Dobrá, ale ať už se to víckrát nestane," upozornil Ohnivé srdce.

Ostružkotě se vydalo ke Snížkotěti, které stále leželo na zemi. Skvrnka spěšně olízla jeho bílý kožíšek. "Do toho, vstávej," mňoukla, "nic ti není."

"Jo, Snížkotě, pojď," přidalo se Ostružkotě a drsně olízlo svému kamarádovi ucho, "nemyslel jsem to tak. Pojď na to, tentokrát budeš velitel ty."
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Stříbrná hvězda Stříbrná hvězda | 23. srpna 2011 v 12:26 | Reagovat

Možná by to bylo lepší dávat ty překlady po více částech, ale já se každý den těším na ten překlad, takže bych to nechala takhle ;-) Jinak moc krásný překlad :-)

2 Lara Lara | Web | 23. srpna 2011 v 18:11 | Reagovat

No , já mám radši když jsou tu to překlady často , protože se vždycky hrozně těším xD

3 Misha Misha | 23. srpna 2011 v 22:00 | Reagovat

Však Ostružníček z toho vyroste :D

4 Ritsu-chan! Ritsu-chan! | Web | 23. srpna 2011 v 23:48 | Reagovat

Raději často a méně:D

5 Minda/Moss/Mechoočka Minda/Moss/Mechoočka | Web | 27. srpna 2011 v 23:01 | Reagovat

[1]: Děkuju moc! :)

[2]: To jsem ráda :D

[3]: Zatím vypadá jako rozcapený rváč... ani se Ohnivému nedivím, že mu není po chuti. No, jak říkáš, naštěstí to tak nezůstane napořád ;).

[4]: Ok :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama