Srpen 2009

Mechová hvězda - příběh - 4.část

21. srpna 2009 v 9:48 | Minda |  Můj klan
Omlouvám se, že je to takové zbrklé a suché. Jinak, koček mám v klanu tolik, že je těžké je začlenit všechny do příběhu najednou. Alespoň jednou se v nějakém díle ukáže každá (nebo by aspoň měla). Buďte trpěliví :o). A odvahu, Sluneční! Zákon koček je nade vše.

Velitelčin hlas přerušil táhlý, ječivý výkřik. Všechny kočky se naježily a obrátily ke vchodu do tábora. Mechová hvězda seskočila ke zbytku klanu a zavětřila.
Nic necítila, vítr vál směrem od nich. Letmo se zadívala ke školce - Zlatodrápka s Bláznivkou už se stihly dostat ke koťatům a uklidňovaly je. Mechová zasyčela a nahrbila hřbet.
V tu chvíli se do tábora vřítila Radical One a za ní zástup Lávových. Vrhali se rovnou do boje s divokým řevem.
Mechová se ještě jednou rozhlédla, aby se ujistila, že jsou koťata skutečně v bezpečí. Radical k ní přiskočila a zakousla se jí do nohy. Velitelka po ní sekla tlapou a setřásla jí. Znovu se chystala k útoku, ale černobílá kočka se jí vysmekla a utekla do roští.
Po jednom škrábnutí se vzdává? blesklo Mechové hlavou. A to se považovala za nejlepší válečnici ze Slunečných!
V přívalu náhlé energie zaútočila na nejbližšího Lávového. Byl to mohutný hnědý kocour s delší srstí.
Vrhla se na něj a zakousla se mu do ramene. Kocour se otočil se a chňapl po ní. Vymrštila se dřív, než jí stihl kousnout, a drápy ho zasáhla do širokého krku. Se zaskučením uhnul její ráně, ale přesto její drápy projely srstí.
Tlapou jí projel záškub, když se jí dráp o něco zachytil. Pod tmavě hnědou srstí se cosi zalesklo.
"Obojek?" vyjekla překvapeně.
"Přesně tak," zavrčel na ní mazlíček. Pak ji udeřil tlapou do tváře a zaťal jí drápy do ramene. Byl lepší protivník než Radical One. Ale přesto nemá šanci, pomyslela si Mechová hvězda.
S bojovým řevem vyskočila do vzduchu a dopadla na překvapeného mazlíčka. Sekala ho do zad a uhýbala jeho ranám se stejnou zuřivostí, jako když byla učednice a cvičila se poprvé v boji. Se stejnou zuřivostí, ale lepší technikou a větší silou, usmála se v duchu. Hnědý kocour s kvílením vyrazil z tábora.
Mechová se rozhlédla. Uviděla své válečníky, jak bojují s Lávovými. I učedníci si vedli dobře. Posledních pár mazlíčků s hrůzou prchalo ven z tábora. Zahlédla Vránu, jak na utíkající Megbet posměšně syčí.
Rozhlédla se po bojišti. Chomáče srsti se válely všude kolem, ale oproti jiným bitvám nebyla zem téměř vůbec potřísněná krví. Bitva trvala překvapivě krátce.
Zvedla hlavu a svolala svůj klan. Pohledem přelétla řady koček a ujistila se, že nikdo není zraněný.
"Lávový klan už pro nás nepředstavuje hrozbu," oznámila Slunečným.
"To bych řekl," zavrněl Bílý vous. "Ti už se tu jen tak neukážou!"
Vyměnili si s Šedým pobavený pohled. Mechové zajiskřilo v očích.
"Jejich síla a bojová technika nebyly tak dobré, jak jsme očekávali," pokračovala velitelka.
"Kdyby jenom 'nebyly tak dobré'," ušklíbla se Mrkvoplamínka. "Ale oni nedokázali ani jednou pořádně kousnout!" Další kočky jí přisvědčily a začaly polohlasně rozmlouvat o boji Lávových.
Mechová hvězda je utišila. Zvedla hlavu do výšky. "Myslím, že i když nebyla bitva tak krvavá jako obvykle, naši učedníci byli velmi stateční," dodala.
"Jmenovací rituál," zašeptala tiše Třešňová kapka.
Mechová na ní kývla. "Ořechu, Flíčko, Plameni," oslovila tři z učedníků. Ti povstali a vykročili k ní.
Mechová se zahleděla k nebi, kde se třpytila na temné obloze Stříbrná kožešina.
V očích se jí odrazila padající hvězda. Všechny kočky ztichly a lesem prozářeným světlem hvězd se rozléhal velitelčin hlas.
"Já, Mechová hvězda, velitelka Slunečného klanu, žádám své předky válečníky, aby shlédli na tyto tři učedníky. Prošli tvrdým výcvikem, aby pochopili jejich ctihodné zákony, a já vám je nyní doporučuji k přijetí mezi válečníky."
Ve tvářích učedníků se mísila posvátná úcta a očekávání. Hleděli ke Stříbrné kožešině a v očích se jim třpytily stovky hvězd.
"Ořechu, Flíčko, Plameni, slibujete, že budete zachovávat válečnický zákoník a chránit tento klan, i kdyby vás to mělo stát život?" otočila se k nim velitelka.
"Slibuji," promluvila rozechvěle Flíčka.
"Slibuji," ozval se Plamen.
"Slibuji," dodal Ořech.
"Pak vám z moci Hvězdného klanu dám válečnická jména. Ty, Ořechu, ode dneška budeš zván Ořechový zub. Hvězdný klan oceňuje tvou statečnost a sílu a přijímá tě mezi válečníky Slunečného klanu." Mechová se dotkla jeho mourovatého ramene a s hrdostí v očích odstoupila.
"Flíčko, ode dneška budeš zvána Flekatá kožešina. Hvězdný klan oceňuje tvou statečnost a sílu a přijímá tě mezi válečníky Slunečného klanu." Opatrně položila hlavu na koččino temeno. "Odvahu," zamumlala. "Já se nebojím," šeptla pevným hlasem Flekatá.
"Plameni, ode dneška budeš zván Plamenosrstný. Hvězdný klan oceňuje tvou statečnost a sílu a přijímá tě mezi válečníky Slunečného klanu." Přistoupila k rezavému kocourovi a olízla mu jemně temeno hlavy.
Z davu Slunečných se ozvalo tiché skandování. "Plamenosrstný, Flekatá kožešina, Ořechový zub! Plamenosrstný, Flekatá kožešina, Ořechový zub!"
Hlasy nabíraly na síle, všechny kočky se postupně přidávaly, až celý tábor šuměl jmény nových válečníků. Ti stáli čelem proti zbytku klanu a hrdě se rozhlíželi.
Mechová hvězda švihla ocasem a utišila Slunečné. "Podle tradic našich předků teď musí Plamenosrstný, Flekatá kožešina a Ořechový zub bdít až do rána a mlčenlivě střežit náš spánek,"
zvolala. Noví válečníci se na ní zahleděli. "Mechová hvězdo," oslovil jí Plamenosrstný.
"Mlčenlivě, Plamenný," odpověděla mu velitelka. Povzbudivě na něj mrkla.
Potom kývnutím hlavy ukončila klanové shromáždění. Sama se vydala do svého doupěte. Ohlédla se, ale Ořechový, Flekatá a Plamenosrstný už se usidlovali uprostřed tábora.
Odvahu, Sluneční.