Moje Warrior-historie

31. prosince 2008 v 8:49 | Minda |  O webu
Nazývat to historií je trochu přehnané, protože Divoké kočky znám cca... rok? Že by? No ano, už si vzpomínám. Dostala jsem Divoké kočky snad k Vánocům, nebo k čemu... nebo možná k narozkám. Už nevím, musím trošku trénovat paměť... no to je fuk. Jdeme na to.

Už odmala miluji kočky. A vůbec všechny zvířata. Kočky máme snad od té doby, co mi byly čtyři, skoro pět let. Tehdy k nám přišla doopravdy divoká kočka. Nedůvěřovala nikomu a ničemu. Časem se trochu ochočila, i když na sebe nenechala sáhnout. Jmenovala se Moura. Úplně si pamatuju, jak přicházela, ještě jako malé hubené kotě...

No a před víc než rokem jsem dostala Divoké kočky. Četla jsem je jednou a moc se mi líbily. Poté jsem je četla ještě čtyřikrát, v různých časových odstupech. Úplně jako kdybych se sama chtěla stát divokou kočkou... nejdříve jsem přemýšlela, jak bych se jako kočka jmenovala.

Mojím prvním nápadem bylo "Modrá tlapka", Bluepaw, protože nejen, že to docela dobře zní, ale i moje oblíbená barva je modrá a mám "modrého" kocourka (kocourka... je mu šest let), kterého mám moc ráda (i když mě neustále kouše, ale já vím, že to dělá jenom lehce, že si tak hraje). Pak jsem si ale říkala, že přece jenom to není moc originální. Připomínalo mi to Modrou Hvězdu. Tak jsem si řekla, že vymyslím nové jméno.

Dlouho jsem hledala oficiální stránky Divokých koček. Až jsem je našla. To bylo před rokem. Začala jsem je překládat na tomto webu a zároveň jsem objevila, že bych se jmenovala "Mechové oči". Postupně jsem si to předělala na "Mechové oko" a pak Mechoočka (je to myšleno spíš ve smyslu "s mechovýma očima" než "mechová očka").

No a nyní jsem zakládala klan a přemýšlela jsem, jak se v něm budu jmenovat. Chtěla jsem být zase jinou kočkou, ale jelikož jsem se nechtěla rozdvojit úplně, zůstala jsem stejná - jako Mechová Hvězda.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Divoká Vrána Divoká Vrána | 31. prosince 2008 v 17:58 | Reagovat

Hezké!

2 Tulačka Tulačka | 23. dubna 2009 v 18:34 | Reagovat

Super!

3 Gabbie Gabbie | 10. května 2009 v 12:08 | Reagovat

Souhlasím s D. Vránou i s Tulačkou!

4 Terka Terka | 16. května 2009 v 17:39 | Reagovat

Zajímavé

5 Iava Iava | 20. dubna 2010 v 13:34 | Reagovat

K divokým kočkám jsi přišla jak vidim úplně stejně jako já, já je taky dostala k Vanocům a celkem je přečetla asi 5x :)

6 Lea (Černá jiskra) Lea (Černá jiskra) | 29. srpna 2011 v 11:57 | Reagovat

Já je taky dostala k Vánocům! Doma máme fůru koček! Hlavně ty živý, pak taky pár plyšových. Mam moc ráda divok čičiny, víc než ty ochočený! A taky byla tvoje první micina toulavka? Moje taky. Jmenoval se Leon (odtud má přezdívka a jméno mojí nynější miciny, Leony) a byl z útulečku. Hodně štěstí při vedení klanu přeje Černá jiskra, samotářská bojovnice.

7 Minda/Moss/Mechoočka Minda/Moss/Mechoočka | Web | 29. srpna 2011 v 12:21 | Reagovat

[6]: No, popravdě řečeno, všechny naše kočky (a to jsme jich měli za tu dobu celkem deset) byly toulavky :D přišly z okolních zahrad nebo se na naší zahradě narodily, ale až na jednoho kocourka nikdy nechtěly zůstávat uvnitř v domě. Chtěly si ponechat svobodu, být celý život divoké, praví válečníci. U takových koček máš dobrý pocit, protože víš, že u tebe zůstávají ne proto, že by musely, ale čistě proto, že s tebou být CHTĚJÍ. Uživily by se na kterékoli jiné zahradě nebo klidně i v polích nahoře na kopci, ale zvolily si, že chtějí být s námi. To má pro mě větší cenu než načesaná čistokrevná peršanka ležící na polštáři :)

8 Lea Lea | 19. září 2011 v 14:14 | Reagovat

[7]: Naše kočičky to mají zařízený trochu jinak. Celej den lítaj venku a lovej mišule. Večer se nakvartýrujou do baráku, sežero granule, proženou našeho psího křížence, poperou se navzájem a rozlezou se po baráku na oblíbený spací místečka. Ráno v sedum nás probuděj jekotem ,,Pusť mě ven!" a kolotoč začíná zase znova.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama